Jarní Rokytná – geoputování

Jak to začalo...

Multina GC3N0P0 - Rokytná (délka přes 60 km)

Nevšimnout si  multiny, která vám pípne za humny  to prostě nejde a minout takový skvost také ne... Takže vyvstala otázka, kdy na ni vyrazíme ? V plánu byly Krkonoše a tak prostě to počká, že jo... Jenže počasí na horách se ne a ne umravnit a tak pomalu začalo krystalizovat, že by to mohlo být to pravé ořechové (takový bleskový náhradní program). No a když multinu tak pěkně po svých... Útočná skupina se složila rychle: DrakMrak, Paja-trb a Lienka86 a do party se přidal fajn společník Tomfor a v sobotu ráno se vyrazilo (oklikou) neb silnice Třebíč - Příštpo je zavřená. Ale nakonec o půl deváté jsme na startu a začínáme polykat kilometry nádherného údolí Rokytné...

Den první

cca 33 km až skoro ke brodu za Tulešicemi.

Počasí bylo příjemné jarní a tak jsme vyrazili zdolat první kousky údolí řeky Rokytné. Sem tam se našla nějaká ta keš po cestě a hlavně plno fotografických objektů takže foťáky cvakaly naplno. Prošli jsme kolem Justýnky nádherného skalního útvaru hlídajícího vstup do údolí a pak směrem ke Spálenému dubu kde jsme pokecali s trampíky, kteří tu bivakovali. Pokračovali jsme dál a dál rozkvetlými loukami a lesem plným medvědího česneku.
Padl i jeden neplánovaný brod pro zpestření (nějak jsme sběhli z cesty).
V Tavíkovicích malé ale příjemné zdržení neb jsou tu dvě hospody - spodní a horní. Spodní zavřená ale horní byla super se zahrádkou, takže padlo nějaké to iontové pivko a pan vrchní nebyl morous a i pizzu vykouzlil.
Cestou sbíráme indicie, které pozvolna přibývají. Večer zastavujeme pěkně pod střechou na luxusním místě, takže spaní je prostě exkluzivní  (N 49° 02.354, E 16° 10.156 - pravděpodobně základna letního tábora ale na bivak na jaře jako dělaná). Měsíc svítí naplno ale i přesto se únava z celého dne projevila a rychle usínáme...

Den druhý

cca dalších 32 km závěrem to byl malinko rychlošlap

Probouzíme se do oroseného slunečného rána, které se ale za chvilku zatáhlo, vydatná snídaně a hned následovaná koupelí v nedalekém brodu 🙂
Následuje poměrně výživný úsek kde to občas, bylo docela kamzikoidní a rozhodně to nejde na kole. Naštěstí to není dlouhé a zase přecházíme na pěšiny klasické pěšiny.
Trochu dochází voda a podařilo se nám v zápalu boje minout v listingu označenou studnu. Naštěstí v Tulešicích to žije (pouť) a tak u dobrých lidiček doplňujeme zásoby... Bohužel i trochu shora 🙂 rychlá přeháňka nás donutila na pár minut nasadit pláštěnky...
Ale jen na krátko a pak už to zase šlo krásně od cesty a i sluníčko vylezlo a tak jsme ten kousek asfaltu zdolali a honem zase zamířili na polní cesty.
Opět lovíme okolní kešky teď už jich tu máme více přeci jen jsme dál od domácích souřadnic. Postupujeme pozvolna ke Krumlovu kolem Vémyslic... V Rybníkách si dáváme keš a pauzičku a pak přes kapli sv. Markéty (moc pěkné místo pro Markétu).
Poslední stage a huráááá do Krumlova kde si dáváme v restaurace u Blondýny pauzu a jídlo (pozor neptat se blondýny jestli se to jmenuje podle ní neb je pak nedůtklivá 🙂 ).
Najedení vyrážíme na poslední úsek - pro krabici. S přibývajícím časem už se nám nohy pomalu vlečou ale ještě dáváme pár keší. Některé i docela adrenalinové a pak konečně jsme u FINÁLE.
Závěrečné foto, přípitek a hurá na trasu neb čas se rozkročil a my potřebujeme stihnout spoje z Ivančic a ty jsou ještě docela daleko...
I přes únavu se vše povedlo, spoje pochytány a tak unavení ale spokojení se rozprchneme k domovům.

Takže celkově přes 60 km v nohách za dva dny, dva brody, výborné přespání, sem tam nějaká hospůdka... skvělí parťáci do nepohody především a povedená keš. Jen více takových prima výprav do neznáma a opravdu až na nějaké kousky bylo pro nás údolí Rokytné neznámé a hodně překvapilo